Přišla obálka od pojišťovny a částka na složence je o pět set korun vyšší než loni, aniž byste bourali, dostali pokutu nebo měnili auto. Přesně tohle se letos děje tisícům řidičů v Česku a většina z nich netuší proč. Odpověď má tři vrstvy — dražší opravy, dražší náhradní díly v nových autech a nová zákonná pravidla, která platí od dubna 2024 a jejichž dopad si pojišťovny promítají do cen postupně, ne najednou.
Proč povinné ručení letos znovu zdražuje
Podle dat srovnávače Top-pojištění.cz stálo povinné ručení v roce 2024 v průměru 4 144 korun, o rok později už 4 752 korun a letošní nárůst se odhaduje na dalších zhruba pět procent. Česká kancelář pojistitelů přitom hlásí, že průměrná vyplácená škoda na majetku z povinného ručení meziročně stoupla o 7,8 procenta — rychleji než samotné pojistné. Jinými slovy, pojišťovny zatím nedohánějí náklady, které jim vznikají, a je docela pravděpodobné, že zdražování bude pokračovat i v roce 2027.
Za růstem stojí kombinace tří věcí. Opravy jsou dražší kvůli cenám energií v autoservisech a kvůli náhradním dílům — moderní auta mají víc senzorů, kamer a plastových krytů s integrovanou elektronikou, takže i drobná nárazová oprava předního nárazníku dnes běžně zahrnuje kalibraci asistenčních systémů. Přibývá také nehod s dražšími vozy, hlavně SUV a elektromobily, jejichž opravy baterií nebo pohonných jednotek jsou řádově dražší než u spalovacího motoru stejné třídy. A do třetice: od dubna 2024 platí nový zákon č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který zvedl zákonné minimum limitu pojistného plnění z 35 na 50 milionů korun jak pro újmu na zdraví, tak pro škodu na majetku — u starších smluv pojišťovna limit navyšuje automaticky, a to se logicky promítá do ceny.
Co se změnilo v zákoně a proč se to týká i vás
Nejde jen o vyšší limity. Nový zákon rozšířil okruh vozidel, na která se povinné ručení vztahuje, i o elektrokoloběžky s výkonem nad 250 W, které dřív spadaly do šedé zóny. Zelenou kartu navíc už nemusíte mít fyzicky u sebe v autě — při silniční kontrole v Česku stačí, že je vaše vozidlo vedené v registru pojištěných vozidel, který si policie ověří elektronicky. Na cesty do zahraničí mimo systém sdílených dat ale kartu pořád doporučuji mít vytištěnou, protože ne každá pohraniční kontrola v Evropě má přístup k českému registru v reálném čase.
Nejčastěji sjednávaný limit na trhu dnes není zákonné minimum 50/50 milionů, ale 70/70 milionů korun — a je to rozumná volba. Rozdíl v ceně mezi 50/50 a 70/70 bývá jen pár stovek korun ročně, zatímco při vážné dopravní nehodě s trvalými následky na zdraví dokáže náhrada škody přesáhnout i desítky milionů korun. Nestojí za to šetřit zrovna na tomhle místě smlouvy.
Bonus, malus a body, které si nikdo nehlídá
Cenu povinného ručení nejvíc ovlivňuje takzvaný bonus za bezeškodní průběh — u většiny pojišťoven, včetně Kooperativy nebo Allianz, může sleva za několik let jízdy bez nehody dosáhnout až 50 procent ze základní sazby. Problém je, že tuhle historii si vedete u konkrétní pojišťovny, a když měníte pojišťovnu, musíte si nechat vystavit potvrzení o škodním průběhu od té staré — bez něj vám nová pojišťovna bonus neuzná a začnete prakticky od nuly. Řada řidičů na tohle potvrzení zapomene právě ve chvíli, kdy mění pojišťovnu kvůli výhodnější nabídce, a nakonec doplatí víc, než kolik ušetřili.
Vedle bonusu hraje roli i takzvaný malus, tedy přirážka za škodní události, které jste způsobili vy. Tady se vyplatí spočítat si, jestli se drobná škoda vůbec vyplatí hlásit — u poškození v hodnotě pár tisíc korun často vyjde levněji zaplatit opravu z vlastní kapsy a bonus si udržet, protože ztráta slevy na několik let dopředu bývá dražší než samotná oprava.
Jak reálně snížit cenu, aniž byste přišli o krytí
Prvním krokem je srovnávač — ale ne jen jeden. Ceny mezi pojišťovnami se u stejného vozidla a stejného řidiče běžně liší o desítky procent, srovnávače jako Srovnávač.cz nebo Top-pojištění.cz uvádějí u některých kubatur úsporu přes 60 procent mezi nejdražší a nejlevnější nabídkou. Vyplatí se projít alespoň dva nezávislé srovnávače, protože ne každá pojišťovna má smlouvu se všemi portály a některé nabídky se tak jednoduše neukážou.
- Zvolte limit plnění alespoň 70/70 milionů korun — rozdíl v ceně oproti zákonnému minimu je zanedbatelný.
- Pojistěte více vozidel nebo více produktů (životní pojištění, penzijní spoření) u jedné pojišťovny — slevy za sdružené smlouvy se u Kooperativy pohybují kolem šesti procent.
- Ověřte si, jestli asistenční služby v ceně skutečně potřebujete, nebo jestli je máte duplicitně už v klubové kartě autoklubu.
- Zvažte roční platbu místo měsíčních splátek — u většiny pojišťoven šetří jednorázová platba pár procent, a to i po započtení případného poplatku za rozložení splátek.
Roste taky nabídka takzvaného pojištění podle najetých kilometrů, kde platíte podle skutečně ujeté vzdálenosti měřené přes aplikaci nebo malé zařízení v autě. Pro řidiče, kteří jezdí do práce autobusem a autem jen o víkendech, to dokáže snížit roční platbu citelně — u řidičů s ročním nájezdem nad patnáct tisíc kilometrů se to naopak většinou nevyplatí, protože paušální sazba vyjde levněji.
Kdy se vedle povinného ručení vyplatí i havarijní pojištění
Povinné ručení kryje škodu, kterou způsobíte vy někomu jinému — na vaše vlastní auto se nevztahuje vůbec. Pokud jezdíte v novějším voze v hodnotě nad tři sta tisíc korun, nebo pokud auto splácíte a banka havarijní pojištění vyžaduje jako podmínku úvěru, dává smysl si ho připojistit. U starší Fabie za sto dvacet tisíc korun je to většinou zbytečný výdaj — spoluúčast a omezení ve smlouvě dokážou v praxi snížit skutečné plnění natolik, že se pojistka za pár let sama nezaplatí.
Než smlouvu podepíšete, přečtěte si pasáž o výlukách. Většina havarijních pojistek nekryje škodu způsobenou pod vlivem alkoholu, škodu při řízení bez platného řidičského průkazu nebo poškození způsobené záměrně. Méně se ale ví, že řada smluv má i výluku na takzvané opotřebení dílů — pokud vám při nehodě prasknou už tak vyjeté brzdové kotouče, pojišťovna může plnění krátit s odůvodněním, že šlo částečně o technický stav vozidla, ne jen o následek nehody.
Před podpisem porovnejte i výši spoluúčasti — u Allrisk variant se běžně volí mezi pěti a deseti procenty, a rozdíl v roční pojistce mezi nimi bývá překvapivě malý vzhledem k tomu, kolik ušetříte při skutečné škodě. Lepší volba je proto téměř vždy nižší spoluúčast, i za cenu o pár set korun vyšší roční platby.
Kdy se výhodnější nabídka nevyplatí
Nejlevnější povinné ručení na srovnávači není vždycky nejlepší volba, i když se to tak na první pohled tváří. Některé levné produkty mají nižší limit asistenčních služeb, delší lhůtu na výplatu pojistného plnění nebo horší dostupnost likvidátora mimo velká města — pokud bydlíte na venkově a auto potřebujete každý den do práce, čekání tři týdny na posouzení škody bolí víc než pár set korun ušetřených na pojistném. Vyplatí se proto přečíst si recenze na konkrétní pojišťovnu, ne jen porovnat čísla v tabulce.
Zajímavý je i pohled na to, kdo dnes vlastně nejrychleji zdražuje. Nejde o velké tradiční hráče jako Kooperativa nebo Česká pojišťovna, které si drží stabilnější ceny díky velkému portfoliu klientů — nejvýraznější skoky hlásí menší a přímí pojistitelé typu Direct pojišťovna nebo ČPP, kteří v minulých letech lákali na extrémně nízké vstupní ceny a teď je postupně srovnávají s trhem. Pokud jste k nim přešli právě kvůli ceně před dvěma nebo třemi lety, je docela pravděpodobné, že letošní obnovovací nabídka vás překvapí víc než u konkurence.
Co si zapamatovat, než pojistku obnovíte
Jízda bez povinného ručení znamená pokutu až padesát tisíc korun a navíc plnou odpovědnost za způsobenou škodu z vlastní kapsy — a to i v případě, že šlo o pár dní mezi ukončením staré smlouvy a sjednáním nové. Nastavte si proto připomínku aspoň měsíc před koncem platnosti pojistky, ne v den, kdy vám dojde poslední upomínka od pojišťovny. Trh se letos hýbe rychleji než obvykle a nabídka, která byla nejlevnější loni, letos klidně skončí uprostřed žebříčku.