Na odpočívadle u Humpolce stály letos v červenci u rychlodobíječek tři auta v řadě - a byl to všední den dopoledne, ne prázdninový pátek odpoledne. Ještě před dvěma lety by tam člověk potkal nanejvýš jedno nabíjející se auto a řidiče, kteří si nejsou jistí, jestli aplikace vůbec funguje. Letos v srpnu 2026 je fronta u nabíječky na D1 běžná zkušenost, a to i mimo hlavní prázdninovou špičku.
Síť veřejného dobíjení se v Česku za poslední rok citelně zahustila, hlavně podél dálnic a na okrajích větších měst. Přesto zůstává nerovnoměrná - zatímco na D1 mezi Prahou a Brnem dnes najdete rychlodobíječku prakticky na každém druhém odpočívadle, na Vysočině mimo hlavní tahy nebo na jižní Moravě mimo D2 je situace citelně horší. Kdo plánuje cestu mimo dálniční síť, měl by trasu ještě před výjezdem ověřit v mapové aplikaci, ne spoléhat na to, že nabíječku prostě cestou potká.
Kolik dnes reálně zaplatíte za nabití
Ceny se mezi provozovateli liší víc, než by člověk čekal. U pomalejšího střídavého (AC) nabíjení na veřejných stanicích ČEZ nebo PRE se aktuálně pohybujete typicky mezi 9 a 11 Kč za kWh, u rychlého stejnosměrného (DC) dobíjení pak mezi 13 a 17 Kč za kWh - konkrétní částka závisí na tarifu, členství v aplikaci a výkonu stanice. IONITY na dálničních uzlech si účtuje bez předplatného výrazně víc, běžně přes 20 Kč za kWh, což z rychlého dobíjení bez tarifu dělá jednu z nejdražších možností na trhu.
Vyplatí se proto mít v telefonu aspoň dvě až tři aplikace najednou - ČEZ ON, PRE nabíjení a třeba MOL Plugee - protože jednotný roamingový přístup, který by fungoval bez ohledu na to, kde zrovna stojíte, u nás pořád chybí. Nestojí za to platit kartou přímo na terminálu bez registrace v aplikaci: cena za kWh bývá u ad-hoc plateb citelně vyšší než u registrovaných uživatelů, u některých provozovatelů i o pětinu.
Dálniční koridory a rychlodobíjecí huby
Nejvíc nových stanic letos přibylo podél D1, D5 a D8 - tedy na hlavních trasách směrem na Německo a Rakousko, kudy jezdí i tranzitní doprava. ČEZ během jara a léta dokončil několik nových hubů se čtyřmi až šesti rychlodobíječkami na jednom místě, mimo jiné u Humpolce, Ostrovačic a Rudné u Prahy. Shell Recharge zase rozšiřuje síť na svých čerpacích stanicích podél D1 a D11, kde kombinuje klasické pumpy s dobíjecími boxy o výkonu 150 až 300 kW.
Mimo hlavní koridory se situace zlepšuje pomaleji. Kraje jako Vysočina nebo Karlovarský kraj mají pořád výrazně řidší síť než Praha, Brno nebo Plzeňsko, a chybí tam hlavně rychlé dobíjení mimo dálnici - ve městech typu Jihlava nebo Karlovy Vary najdete většinou jen pomalejší AC stojany u nákupních center. Podle dat, která provozovatelé zveřejňují na svých webech, přibylo v Česku od loňského léta přes tisíc nových veřejných dobíjecích bodů, ale drtivá většina z nich vznikla právě podél dálnic a v okolí velkých měst - venkovské oblasti mimo hlavní tahy zůstávají pozadu.
To se nejvíc projeví na cestě k chalupě nebo na dovolenou mimo hlavní trasy. Kdo jede na jižní Šumavu nebo do Jeseníků, ať počítá s tím, že poslední rychlodobíječka může být klidně čtyřicet kilometrů před cílem - a další plánování dojezdu je pak potřeba přizpůsobit tomu, ne obecným číslům z brožury výrobce.
Domácí wallbox, nebo veřejná síť?
Kdo bydlí v rodinném domě nebo má vlastní parkovací stání, si domácí dobíjení spočítá rychle - wallbox s instalací vyjde na 25 000 až 45 000 Kč podle výkonu a délky kabeláže, ale nabíjení z domácí zásuvky za sazbu kolem 3 až 5 Kč za kWh je zhruba třetinová cena oproti veřejné síti. Návratnost investice se u průměrného najetí kolem 15 000 km ročně pohybuje mezi dvěma a třemi lety, což z wallboxu dělá jednu z mála domácích investic, u kterých se čísla opravdu sejdou.
Jenže tahle matematika platí jen pro majitele domů. Lidé v bytech bez vlastního parkování, kterých je v Česku podstatná část, jsou na veřejnou síť odkázaní bez ohledu na cenu - a právě tady se rozdíl mezi 4 Kč a 15 Kč za kWh promítne do měsíčního rozpočtu úplně jinak než u majitele rodinného domu s fotovoltaikou na střeše. Debata o rovném přístupu k levnému dobíjení proto zdaleka nekončí u toho, kolik stanic přibylo - záleží i na tom, kdo si k nim reálně dojde pěšky.
Dotace na domácí nabíjení: co pořád platí
Ano, i letos.
Program Nová zelená úsporám pořád nabízí příspěvek na domácí wallbox v kombinaci s fotovoltaikou - typicky do 30 000 Kč na samotnou nabíjecí stanici, pokud je součástí širší žádosti o dotaci na obnovitelné zdroje. Bez fotovoltaiky se šance na podporu citelně zužují a většina žadatelů narazí na to, že samostatná dotace jen na wallbox bez solárních panelů prakticky neexistuje. Vyplatí se proto řešit obě investice najednou, i když to znamená vyšší počáteční výdaj - žádost bez fotovoltaiky se administrativně často protahuje a šance na schválení je nižší.
Někteří dodavatelé energie, mimo jiné ČEZ a E.ON, zase nabízejí zvýhodněný noční tarif přímo pro majitele elektromobilů - dobíjení mezi 22. a 6. hodinou tak vyjde citelně levněji než ve špičce. Kdo dobíjí doma pravidelně a má domácnost nastavenou na noční sazbu, ušetří za rok v přepočtu na tisíce korun oproti dobíjení kdykoliv během dne.
Na co si dát pozor, než vyrazíte na cestu
Než v srpnu vyrazíte na delší trasu, ověřte si dojezd s rezervou - klimatizace v horku dokáže reálný dojezd elektromobilu snížit o 10 až 15 %, a to hlavně při jízdě po dálnici rychlostí nad 120 km/h. Lepší volba je naplánovat nabíjecí zastávku už na 20 až 30 % kapacity baterie, ne čekat, až ukazatel klesne k nule - rychlodobíjení totiž zpomaluje po dosažení zhruba 80 % a zbytek trvá neúměrně dlouho.
Vyhněte se také dobíjení na 100 % před každou jízdou, pokud to není nutné kvůli délce trasy - baterie to dlouhodobě zatěžuje víc než pravidelné dobíjení na 80 %. A počítejte s tím, že v hlavní prázdninové sezóně bývají oblíbené huby na D1 kolem 15. a 16. hodiny nejvytíženější - kdo může, ať naplánuje zastávku o hodinu dřív nebo později.
- Mějte v telefonu nabité alespoň dvě nabíjecí aplikace, ideálně ČEZ ON a PRE nabíjení.
- Kontrolujte reálnou dostupnost stanice v aplikaci před odbočením z dálnice - offline nebo obsazené nabíječky se stále stávají, hlavně o víkendech.
- Počítejte s vyšší cenou u ad-hoc plateb kartou bez registrace.
- V horkých dnech odečtěte od plánovaného dojezdu bezpečnostní rezervu, protože klimatizace a vyšší rychlost dojezd citelně zkracují.
Plánování trasy: kterým aplikacím věřit
Na plánování delší trasy s elektromobilem se osvědčuje kombinace dvou nástrojů - aplikace A Better Routeplanner, která počítá reálnou spotřebu podle modelu vozu, terénu a rychlosti, a mapy PlugShare, kde uživatelé sami hlásí, jestli stanice skutečně funguje. Oficiální mapy jednotlivých provozovatelů totiž často ukazují stanici jako dostupnou i ve chvíli, kdy je mimo provoz - k aktualizaci stavu dochází s několikahodinovým zpožděním.
Lepší volba je vždy mít v záloze druhou stanici v okolí deseti kilometrů od té plánované, ne spoléhat na jedinou možnost. Zvlášť o letních víkendech, kdy je provoz na D1 i D5 hustý a huby u odpočívadel bývají plně obsazené, se tahle opatrnost vyplatí - fronta na nabíječku dokáže cestu prodloužit o hodinu i víc, pokud není záložní plán.
Síť se rozrůstá rychleji, než se čekalo ještě před dvěma lety, ale zůstává nerovnoměrná - hustá podél dálnic, řidší všude jinde. Kdo cestu naplánuje s rezervou a nespoléhá na první nabíječku, na kterou cestou narazí, dojede letos v létě po Česku bez zbytečného stresu.