Když teploměr ve městě ukazuje 33 stupňů a k tomu se přidá kolona na okruhu nebo na dálnici D1, motor auta zažívá zátěž, se kterou si mnohem hůř poradí než s mrazivým ránem v lednu. Ukazatel teploty, který se celý rok pohyboval bezpečně uprostřed stupnice, se v takové situaci umí dostat nebezpečně blízko k červenému poli, a řidič, který si toho všimne pozdě, může skončit s vozem odstaveným na krajnici a účtem za opravu hlavy válců v řádu desítek tisíc korun.
Proč se motory v srpnu přehřívají víc než v zimě
Chladicí systém auta je navržený tak, aby zvládl i letní provoz, ale jen za předpokladu, že je v pořádku — dostatek chladicí kapaliny, funkční termostat, čistý chladič a ventilátor, který se spouští, když je potřeba. Ve stoji v koloně navíc chybí proudění vzduchu skrz chladič, které za jízdy pomáhá odvádět teplo, takže právě zácpy na dálnici v poledním žáru jsou moment, kdy se drobná závada, o které auto celou zimu ani nevědělo, konečně projeví.
Typický scénář vypadá takto: kapalina je na spodní hranici už měsíce, řidič si toho nevšiml, protože motor běžel v pohodě, ale ve chvíli, kdy venku svítí přes 30 stupňů a auto stojí v koloně s klimatizací na maximum, chybějící objem kapaliny už nestačí odvádět teplo a ukazatel začne stoupat. Řešení není počkat, až se ukazatel vrátí sám — to se nestane — ale zastavit na bezpečném místě, nechat motor běžet na volnoběh s vypnutou klimatizací, a jakmile teplota klesne, dojet co nejopatrněji do nejbližšího servisu nebo na benzínku s možností dolití kapaliny.
Tři příznaky, které nejde ignorovat
- Ukazatel teploty trvale nad polovinou stupnice, i po vypnutí klimatizace a otevření oken.
- Sladký zápach připomínající karamel z prostoru pod kapotou — signalizuje unikající chladicí kapalinu, často z prasklé hadice nebo netěsného chladiče.
- Pára zpod kapoty, což je jasný signál k okamžitému zastavení, nikoliv k dojetí „ještě kousek domů".
Ignorovat páru zpod kapoty a jet dál je jedna z nejdražších chyb, jakou může řidič v srpnu udělat.
Klimatizace, která fouká jen vlažně
Slabá klimatizace se v létě obvykle vysvětluje jednoduše — dochází chladivo, protože systém má mikroskopický únik, který v zimě, kdy se klimatizace skoro nepoužívá, nikdo nezaznamená. Odborníci doporučují nechat systém zkontrolovat a chladivo doplnit přibližně jednou za dva roky, i bez viditelné poruchy, protože běžný únik několika procent ročně je u starších vozů normální. Doplnění chladiva R134a nebo novějšího R1234yf v autorizovaném servisu nebo u sítě jako Auto Kelly stojí obvykle od 800 do 1 500 Kč, podle typu vozu a množství chladiva.
Jenže vlažný vzduch z ventilace neznamená vždy jen málo chladiva. Ucpaný kabinový filtr, který se má měnit jednou ročně a stojí kolem 300 až 500 Kč včetně práce, dokáže snížit výkon klimatizace stejně citelně jako únik chladiva — a je to oprava, kterou zvládne i řidič sám za deset minut podle návodu k vozu. Než zajedete do servisu na drahé doplnění chladiva, vyplatí se zkontrolovat právě filtr; často je to celá závada.
Kdy je vina v kompresoru, ne v chladivu
Pokud klimatizace nefouká vůbec studeně, ani na chvíli po zapnutí, a navíc je slyšet neobvyklý zvuk z motorového prostoru při zapnutí klimatizace, problém je pravděpodobně v kompresoru, ne v obyčejném úniku. To je oprava v řádu tisíců až přes deset tisíc korun podle značky vozu, a rozhodně ne úkol pro svépomocné dolití chladiva z tlakové bombičky koupené na benzince — takové bombičky sice krátkodobě zlepší chlazení, ale u vadného kompresoru problém jen maskují, případně ho zhorší.
Co zkontrolovat před dlouhou cestou v horku
Hladinu chladicí kapaliny lze zkontrolovat sám během pěti minut u studeného motoru — nádržka má rysky minima a maxima a hladina by měla sedět mezi nimi. Stav ventilátoru chladiče stačí ověřit tak, že necháte motor běžet na volnoběh s vypnutou klimatizací a sledujete, jestli se ventilátor po chvíli spustí; pokud ne ani při rostoucí teplotě, patří to okamžitě do servisu, ne až po návratu z dovolené.
Do konce léta zbývá ještě dost horkých dní na dálnici, takže kontrola chladicí kapaliny, filtru klimatizace a poslech motoru při běhu na volnoběh je práce na jedno sobotní dopoledne — a rozhodně levnější než odtah z krajnice v poledním slunci.